„I Rusko má takové syny“ (Kateřina II. o Orlovovi)
Naše praprateta Anna Aleksejevna Orlovová byla dcerou admirála a velitele ruské eskadry ve Středomoří Alekseje Grigorjeviče Orlova (1737 – 1808). Aleksej Grigorjevič Orlov byl v r. 1770 hlavním velitelem námořní výpravy proti Turkům. U Česmy zničil turecké loďstvo a zajal mnoho lodí egyptských, tuniských aj., načež r. 1774 byl vyznamenán čestným příjmením Česmenský.
Ze Všeruského impéria do Svaté říše římské
Dne 29. 5. 1821 se Terezie Albertina Peiskerová (1801 – 1880), sestra mého pra-praděda, provdala za Josefa Orlova, jehož děd přišel do Svaté říše římské z Ruska. Jejich jediná dcera Barbora Orlovová zemřela r. 1860 svobodná.
![Zápis o sňatku Zápis o sňatku](https://www.pavlak.eu/wp-content/uploads/2020/10/iruskomatakovesyny1.jpg)
PŘEPIS:
Matrika oddaných fary Chomutice: Trauungsbuch von Chomutitz: 29. Mai 1821 H. Joseph Adloff (eigentlich Orloff, sein Grossvater aus Russland) 25 Jahre alt, Theresia Peisker 20 Jahre alt, Tochter des H. Anton P. K. K. Justitiär in Smiřitz.
![Erb Orlovů Erb Orlovů](https://www.pavlak.eu/wp-content/uploads/2020/10/iruskomatakovesyny2.jpg)
![Petrohradská společnost před Velkým divadlem Petrohradská společnost před Velkým divadlem](https://www.pavlak.eu/wp-content/uploads/2020/10/iruskomatakovesyny3c-1024x704.jpg)
Naše praprateta Anna Aleksejevna Orlovová
Pratetou Josefa Orlova byla Anna Aleksejevna Orlovová (1783 – 1848). Její portrét byl v majetku naší rodiny po několik generací.
Je velice zajímavé, jak se způsoby chování přenášejí podvědomě z generace na generaci, neboť ještě v 1. polovině 20 století návštěvy, které k nám chodily na odpolední čaj či večer hrát společenské hry, byly prý názoru, že u nás panovala společenská atmosféra, jež evokovala prostředí, jaké známe z děl Tolstého.
![Anna Aleksejevna Orlovová Anna Aleksejevna Orlovová](https://www.pavlak.eu/wp-content/uploads/2020/10/iruskomatakovesyny4.jpg)
Anna Aleksejevna Orlovová byla dcerou admirála a velitele ruské eskadry ve Středomoří Alekseje Grigorjeviče Orlova (1737 – 1808). Aleksej Grigorjevič Orlov byl v r. 1770 hlavním velitelem námořní výpravy proti Turkům. U Česmy zničil turecké loďstvo a zajal mnoho lodí egyptských, tuniských aj., načež r. 1774 byl vyznamenán čestným příjmením Česmenský.
![Aleksej Grigorjevič Orlov Aleksej Grigorjevič Orlov](https://www.pavlak.eu/wp-content/uploads/2020/10/iruskomatakovesyny5.jpg)
![Bitva u Česmy Bitva u Česmy](https://www.pavlak.eu/wp-content/uploads/2020/10/iruskomatakovesyny6-961x1024.jpg)
A nně Aleksejevně připadla jako dědictví po Alekseji Orlovovi usedlost Suchanovo.
![Suchanovo Suchanovo](https://www.pavlak.eu/wp-content/uploads/2020/10/iruskomatakovesyny7.jpg)
Každoroční důchod z dědictví činil 1 milion rublů a hodnota nemovitostí byla okolo 65 milionů rublů. Na sklonku svého života Anna Aleksejevna v r. 1840 veškerý svůj majetek prodala a podnikla pouť po klášterech. Všechno jmění odkázala Jurjevskému klášteru, kde žila, ač se nestala jeptiškou. Tato událost se v naší rodině traduje až do dnešních dnů.
Z dědictví po rodě Orlov v naší rodině zůstala pouze ikona z počátku 19. století.
![Rodová ikona Rodová ikona](https://www.pavlak.eu/wp-content/uploads/2020/10/iruskomatakovesyny8.jpg)
Vítěz od Česmy častým návštěvníkem Karlových Varů
Alexej Grigorjevič Orlov – Česmenský patřil na sklonku 18. století k nejvěrnějším hostům Karlových Varů. Ve vřídelním městě proslul pořádáním velkolepých oslav na počest cara Pavla I. a vřelým vztahem ke karlovarskému střeleckému spolku. Hrabě Orlov po celý život zdůrazňoval, že hlavní zásluhu na vítězství u Česmy měla krátká karlovarská puška a jeho střelecké umění, jemuž se naučil od ostrostřelců v Karlových Varech. Vlastnoručně s touto ručnicí sestřelil lodivoda admirálské lodě Turků a tím prý rozvrátil nepřátelské velení. Hrabě Orlov navštívil Karlovy Vary celkem šestkrát v letech 1768, 1780, 1797, 1798, 1799 a 1800. Poprvé přijel roku 1768 a ubytoval se v domě „Bílý lev“. Podruhé přijel na léčení v roce 1780 do domu „U tří mouřenínů“. V roce 1797 přijel slavný admirál do Karlových Varů se svou dcerou Annou Aleksejevnou. Onoho roku si tu nechal ušít střeleckou uniformu. I tentokráte štědře podpořil závody ve střelbě do terče. O rok později se ubytoval v domě „Bílý lev“. Opět přijel s dcerou a byl s velkou slávou přivítán střeleckým spolkem. Vyvrcholením karlovarských slavností hraběte Orlova byly velkolepé oslavy jmenin ruského cara Pavla I. v letech 1798 a 1799. Konaly se vždy 9. července. Součástí oslav byly střelecké závody, slavobrány, proslovy, večerní bály v Českém sále a Saském sále a noční iluminace. V roce 1799 přijel Orlov na léčení s dcerou Annou, synem Alexandrem a jeho chotí. Ubytováni byli zase v domě „Bílý lev“. Oslavy carových jmenin byly toho roku obzvláště zdařilé. Jejich součástí byla i ruská bohoslužba v domě „Zelený orel“ dne 10. července. Naposledy přijel Orlov do lázní v roce 1800, setrval v nich tentokráte poměrně krátce, od 10. do 29. června. Jeho bydlištěm byl opět „Bílý lev“. (In: Burachovič, St.: Slavní návštěvníci Karlových Varů. Krajské muzeum Karlovy Vary. 2003).
![Slavní návštěvníci Karlových Varů Slavní návštěvníci Karlových Varů](https://www.pavlak.eu/wp-content/uploads/2020/10/iruskomatakovesyny10.jpg)
(vystaveno v Lázních I), 1914
![Slavní návštěvníci Karlových Varů Slavní návštěvníci Karlových Varů](https://www.pavlak.eu/wp-content/uploads/2020/10/iruskomatakovesyny11.jpg)